úterý

Žádné komentáře

DIY: Ta nejsnazší nástěnka


Nedokážu si představit život bez nástěnky. Byla bych tak zahlcena mraky bloků, diářů a papírů... Počkat... To jsem i tak, protože mimo nástěnku si píšu poznámky a nápady všude možně a do školy a mimo domov nástěnku samozřejmě netahám... I když takovou vychytávku jsem měla před pár lety, abych šetřila papír.... Pamatujete si Boogie Board?

Vždy jsem chtěla originální nástěnku. Kdysi jsem chtěla dřevěnou rustikální. Jednoduše obří neopracované dřevo na zeď, do kterého bych přibila velké ošklivé hřebíky a do nich propichovala papíry s nápady. Na nerealizovatelné projekty jsem expert.  :D
Poté přišel nápad velkého šedivého plechu a modrých magnetek z IKEY. Ale i v tomto případě nedošlo k realizaci. S vrtačkou nejsme nejlepší kamarádky. Takže bych tak akorát opřela plech o zeď. Tím pádem jsem i druhý nápad rázem zavrhla.  BTW Teď mám doma tak akorát ty modré magnetky.
Nakonec jsem zvolila tu nejsnazší možnost. Koupila jsem si přes internet tabulovou barvu, štětce a křídy. Z půllitrové plechovky jsem si tak natřela vchodové dveře a zadní část skříně, která mi dělí místnost a odděluje tak spací část. :) Mám tak díky velké skříni obří nástěnku a ke všemu originální stále se měnící zeď. :)

SHARE THIS POST

sobota

Žádné komentáře

Nový vzhled

Dlouho jsem si hrála s pozadím a nakonec vyhrály peřiny, které jsem původně zamýšlela, ale ne a ne objevit tu správnou fotku. Říkala jsem si, že kde jinde si čtu knihy, časopisy nebo blogy? V posteli, s hrnkem čaje a nebo horké čokolády. Zapomínám tak na realitu a utíkám do světa snů. :) Proto jsem zvolila tohle pozadí. Doufám, že vám bude pro oko příjemné... a nebo klidně i pro obě oči :). 


Hodiny jsem strávila nad hledáním různých html a css návodů, a tak mě napadlo, zdali byste byli rádi, kdybych se s vámi o některé podělila. Říkala jsem si, že bych vám tak ušetřila tu spoustu času nad hledáním toho pravého :). 
SHARE THIS POST

pátek

Žádné komentáře

Další bb krém na českém trhu

Minulý víkend jsem díky dnům Marianne mohla využít 20% slevy na kosmetiku od Manufaktury, a tak jsem mimo další produkty vložila do košíku i tento.  
Důvodem, proč jsem se rozhodla si ho pořídit, byl ten, abych zjistila, co se za tak lákavou cenou skrývá.  Cena  bb krému je beze slevy 199 korunVyzkoušela jsem už desítku bb krémů a jen dva z celé té řady byly takové, jak bych si představovala. Bohužel, pro mou peněženku, se jejich cena pohybovala okolo 900 korun. A tak jsem si řekla, že se pokusím najít si produkt v nižší cenové relaci, který bude odpovídat kvalitě těch dražších bb krémů, které opravdu odpovídají definici  toho prapůvodního, takže zakryjí i nepěkné akné. A tak už pátrám dva roky a stále nenacházím. A jak dopadl bb krém od Manufaktury?

BB_krém_recenze

Dnes už snad nexistuje beauty značka nabízející dekorativní kosmetiku, která by bb krém nevyráběla.  Manufaktura tak představila svůj první produkt z dekorativní kosmetiky. Uvidíme, co představí příště.
Pojďme se podívat na tuhle novinku od jejího zevnějšku až po to, co se ukrývá pod jejím růžovým obalem. 
Tahle značka má opravdu lákavé lahvičky, až by člověk pochyboval, že se jedná o český produkt... zvlášť pokud jste zvyklé na produkty od Ryoru, který má podle mě naprosto děsivé obaly. (Sama vlastním pár produktů od této značky, ale obalem bych se zrovna nechlubila.) Zato Manufaktura okouzlí už z dálky, a přiměje tak člověka jít až ke stojanu prostudovat si obal a složení z pár centimetrů.


Vůně krému je vážně příjemná, žádná umělá parfemace, ani žádná chemie. Trochu mi připomněl bb od Lorealu - nejen cenou, ale i konzistencí a barvou. Rozdíl  naleznete ve složení, které je u tohoto produktu mnohem příznivější. Obsahuje bambucké máslo, mandlový olej, panthenol, který pleť zklidní a kyselinu hyaluronovou pro vypnutí pokožky.

Krycí schopnosti jsou nižší, a tak je vhodný spíše na tónování pleti nežli pro pleť trpící akné. Přesto se můžete pokusit zakrýt akné s pomocí korektoru a nebo jednoduše vrstvením, kterým dosáhnete lepšího výsledku, ale ne ideálního. Vrstvení jde lehce díky tomu, že se ihned vsakuje do pokožky. Bohužel jeho odstín je pro mě jako bleduli stále příliš oranžový, a tak nevyhovující.
Opět jsem se přesvědčila, že levnější bb krémy nedosahují kvalit těch několikanásobně dražších, které mi po nanesení skryly všechno akné a hlavně... které odstínově vyhovovaly mé pleti. Zato ty běžně dostupné v drogériích jsou vždy jedna velká oranžáda.
Ovšem plusem Manufaktury je to, že si na onen lepší bb krém nehraje. Pokud člověk  v obchodě bezmyšlenkovitě nepopadne produkt, protože vidí dvě stejná písmenka vedle sebe a prohlédne si obal pečlivěji, zjistí, že značka uvádí "jemný". A tak vlastně není co tomuto produktu, co se nízkého krytí týče, co vyčítat.


Pro koho tedy tento bb krém bude vhodný? Pro ty z vás, které máte chuť sjednotit tón pleti a vyřešit tak drobné barevné přechody tváře, pro vás, které máte žlutý podtón pleti a nejste bílá jako stěna. Máte-li aknózní pleť a potřebujete-li skrýt nedokonalosti, tohle nebude to pravé ořechové.

Musím se přiznat, že jsem nerozhodná, co se hodnocení týče a stále váhám... Protože kdybych měla hodnotě podle toho jak značka chytře zvolila název odstínu (medium-light) a přívlastek "jemný", těžko by se dalo produktu něco vytknout, protože eufemismem produkt popsali opravdu takový jaký je. Přitom s ním ale nejsem spokojená a víckrát ho nepoužiju.

P.S.: Ke konci psaní recenze mě napadlo, že bych mohla sesbírat všechny bb krémy, které jsem si kdy pořídila a udělat vám tak tady velké srovnání od těch nejlevnějších, až po ty dražší. :) 
Už jste tento bb krém vyzkoušely? Jak jste byly spokojené?
SHARE THIS POST

čtvrtek

Žádné komentáře

Jsem pokrytec


Vždy jsem toužila po tom, aby se měli všichni dobře, cítili se šťastní. Pamatuji se, jak jsem na úkor sebe nedokázala říct druhým ne a dělala to, co jsem si myslela, že je potěší. 
Nějakou dobu jsem byla nešťastná z toho, jaký je svět, jací jsme my všichni, jaká jsem já. Stále jsem si pokládala otázku, proč se nemůžeme chovat líp, byla jsem vnitřně rozmrzelá. Jenže pohádková představa dokonalého světa, kde se k sobě všichni chovají dobře, kde jeden nevyužívá druhého, je utopie. Na světě je dobro i zlo. Nic není černé, ale ani bílé. Ani my nedokážeme být jen dobří, jsme i zlí. 
Přemýšlela jsem dlouho o tom, jak být správným člověkem, abych nikomu neublížila. Nejedla bych maso, přestala bych konzumovat potraviny, které nutí druhé strávit celý život v kleci... Pracovala bych tam, kde bych druhým pomáhala. Jenže to stále není ono. Za kosmetikou, ale i oblečením, které nosím je taky bolest. Léky, elektronika, jídlo z jiné země... Stále podpora vykořisťování. Dostala jsem se do momentu, kdy jsem si říkala, že už jen to, že si dám jídlo, ve kterém je třeba slunečnicový olej, způsobí zabití tisíce životů při sklizni. 
Kdy tedy přestanu druhým ubližovat? Kdy přestanu denně páchat zlo? V moment, kdy tady nebudu.
Jenže já přece chci žít, chci si život užívat a nechci se pomyslně zavřít do té klece, protože mým snem je žít v dokonalém světě bez bolesti, beze strachu a utrpení. Nejsem dobrý člověk, jsem špatná a zlá jako kdokoli jiný, v některých ohledech více a v jiných méně.  
Stále se chci stravovat vegansky, už jen proto, že vím, co živočišná strava způsobuje mému tělu. Jen vím, že dosavadní přístup nebyl pro mě ten pravý, protože jsem z tohoto světa, a tím i ze svého života, nebyla šťastná. Chci se smát, chci dělat to, co mě těší a nechci se cítit, že mám na noze řetěz s koulí.  
Jako mladší jsem hodně soudila, druhé a sebe taky. A to mě přivedlo až sem.
SHARE THIS POST

Žádné komentáře

Mana - strava budoucnosti?

Už žádné zdlouhavé vaření. Žádné dlouhé studování kuchařek a následné zdlouhavé nákupy a stání v půlhodinové frontě v obchodě, abyste se dostali k pokladně. Čas jsou peníze. Strava budoucnosti? Tak nazývá řada lidí jídlo v prášku.
 Česká firma vytvořila takový "nápoj" v prášku, tzv. Manu. Kdo se o tahle prášková jídla více zajímá, může českou značku nařknout, že se jedná jen o prakticky okopírování složek amerického předchůdce, Soylentu. To je možná pravda, při výrobě a u nápadu autorů jsem nebyla, ale jedno je jasné, Soylent v Česku neobjevíte, a tak tady máme tento produkt ve variantě Many. 
Vše je tak prosté, smícháte předpřipravenou sypkou směs se směsí olejů z malé lahvičky a vodou, promícháte v lahvi a konzumace může začít. Na každý den máte tak pytlík, který po smíchání s oleji vyjde na 2000 kalorií. 


K tomuto produktu mě přivedl kamarád, který v této stravě viděl smysl. Během dne nepotřeboval jíst, a tak doplňoval potřebné kalorie právě Manou. Opravdu si tuhle stravu pochvaloval a lahev měl vždy při sobě. Měsíc na to, co jsem přišla do kontaktu s Manou poprvé už ji měli další dva kamarádi.
A tak jsem měla chuť vyzkoušet ji taky, když je to ta zázračná strava budoucnosti.


A jak jsem z toho produktu byla nadšená po pár minutách, hodinách, dnech? Psala jsem si do bločku poznámky a tady jsou má zjištění, mé pocity.
1. "Téda," nějak jsem nepředpokládala, že mi domů dorazí tak velký a těžký balík. A aby taky ne, když denní dávka je půl kila mouky. 

2. "Ta lahev nemá chybu." Už chápu, proč ji kamarád s sebou stále tahal. Míchání je poměrně snadné, ale po přípravě musím umývat lehce poprášenou linku. První přičichnutí k oleji mi bylo nějak povědomé, ale nemohla jsem si vzpomenout, co mi to připomínalo.
Oprava po pití... "Nápoj mám na tváři díky širokému hrdlu, to abych se šla přelíčit." 

3. Říkám si, že by mohli směs před dodáním zákazníkovi více rozmixovat, protože obsahuje větší částečky, které mi nejsou příjemné. A pomalu přicházím na onu divnou vůni. Po dopíjení posledních doušků toho dne mi je z oné chuti olejové směsi trochu nevolno, když v tom si konečně vzpomenu... vanilkové aroma, to levné klasické vanilkové aroma, které seženete v kdejakém supermarketu. Vanilkové aroma, které je ve srovnání s vanilkou odporné. Jednu dobu jej mamka používala, a každý moučník to tak pokazilo.


4. Čtvrtý den... po konzumaci nápoje mi je zle. Začínám obdivovat všechny budoucí generace, které nebudou jíst čerstvé ovoce a zeleninu a budou se nalévat touto hnusně aromatizovanou směsí. Aneb jak jsem byla na začátku nadšená, už během tří dnů jsem začala mít k nápoji odpor. 

5. Přemýšlím, proč nejsou schopni vytvořil bezlepkovou směs. Mám navíc pocit, že piju jemnou směs ovesných vloček od Emca, které jsou jemné, ale na nápoj stále hrubé. (Kamarád mě opravil, že prý po přidání vody už je bezlepková... :D )

6. Rozhodla jsem se, že směs využiju na pečení... Nemůžu ji s olejem už  ani cítit, jaký se mi na sladké vanilkové aroma udělal odpor.



Sečteno podtrženo... Možná jsem rozmlsaná, možná mi ten minimální lepek nedělá dobře (v mém jídelníčku se vyskytuje opravdu zřídka) a způsobuje tak nevolnosti. Mana mi jednoduše nedělala dobře. Přesto znám lidi, kteří opravdu konzumují jen ji a jsou spokojeni. Každý jsme jiný... Docela mě mrzí, že nepatřím k té řadě, která by se rozhodla žít jen na této zázračné stravě... protože ta lahev je boží a žít jen na něčem takovým je děsně cool. :D
A teď si jdu vystát tu ohromnou frontu do supermarketu a potom sáhodlouze přemýšlet, co si z těch surovin uvařím. Dobrou chuť. :)
SHARE THIS POST

sobota

Žádné komentáře

Testování na zvířatech v Číně

Bude to dva a půl roku, kdy jsem se rozhodla chovat se etičtěji a empatičtěji. Vždy jsem byla empatická k lidem, ale ke zvířatům, ač jsem je měla ráda, byla má empatie povrchní. Když jsem se o celou problematiku veganství začala blíže zajímat, rozhodla jsem se vyřadit ze svého jídelníčku suroviny, díky kterým jsou zvířata vykořisťována a lidé se k ním chovají jako k věci. To, že nemají IQ odpovídající našemu, není argument pro to, proč je ponižovat. Mentálně handicapovaný člověk má taky právo volně se pohyb a nikdo z něj neudělá otroka. To je tak ve zkratce, proč jsem se rozhodla jít směrem k veganství. 


Později jsem se začala zajímat i o kosmetiku. Ačkoli byl v roce 2013 uveden nový zákon o zákazu testování kosmetiky v Evropské unii, včetně zákazu sem takovou kosmetiku dovážet, značky nadále testovaly v Číně, a to kvůli tamějším zákonům, které nedovolovaly vstoupit na trh bez testů na zvířatech.
Konečně došlo na tu chvíli, kdy Čína od tohoto příkazu upustila. Díky tomu značky nebudou muset testovat na zvířatech a na čínský trh se tak dostanou i značky, které mají certifikát HCS (humánní kosmetický standart).
Více se dočtete TADY.
SHARE THIS POST
The life of Ceady. All rights reserved. ©