pondělí

Chuť zastavit

Zrzaví lidé nemají duši! Haloooo, jsi bezduchá! Jako kdybych proplouvala dny. Jeden míjel druhý. Březen, duben, květen... A už je tady zase další květen, jen je rok 2017. Čím to, že to tak utíká? Jako kdybych se rozhodla se na rok nezastavit. Jako kdybych nestíhala dýchat. Tak ráda bych se zastavila. Nadechla se... Usnula na týden a pak měsíc strávila v lesích.

 Na jeden okamžik jsem si vyzkoušela, jaké to je jet v kuse. Mít tři práce. Lítat z jedné do druhé. A pak po nocích za zábavou, abych si ten život naplno užila. Jenže ta chuť vše zastavit. Chuť na chvilku přerušit to míjení dnů. Ani si nepamatuji, kdy se mi povedlo na den vypnout. Kdy jsem vůbec plakala?

Kdy byl den, kdy jsem se opravdu zaměřila na to, co doopravdy potřebuji? To vypisování nesmyslů, které se mi honí hlavou, mi neskutečně chybělo... (Asi bych si měla založit soukromý blog, kde si budu vést monology sama se sebou... Jinak mě známí začnou vnímat jako naprostého magora. Za ty roky totiž nejsem schopná psát si klasický deník... Krasopis by mi šel, ale skrz klávesnici se lépe lapají myšlenky, které se vám honí hlavou...)



Tady bych si dokázala představit žít... Port X... BTW: Noc v něm vyjde na šest tisíc... Tak začínám šetřit :D. 


SHARE THIS POST

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc Vám děkuji za všechny komentáře, které mi vždy udělají radost. :)
Pokud byste se mě chtěli na něco zeptat neveřejně, napište mi email nebo vzkaz na facebooku. A pokud Vám nebude vadit, že si Váš dotaz přečtou další čtenáři, klikněte (dole) na ikonku "ask me".

Přeji Vám krásný den!

The life of Ceady. All rights reserved. ©