úterý

Schizofrenie


Občas skáču z extrému do extrému. Z období kdy jsem tři měsíce neměla potřebu vidět lidi, ba jsem dokonce měla strach mezi ně jít, jsem se zase dostala do extrému, kdy nemám dostatečně času pro sebe samotnou. Doma téměř nejsem, protože mě baví poznávat odlišné lidi... Což není vůbec těžké, protože všichni jsou jiní nežli já. Mám tak možnost poznávat celé spektrum odlišných a zajímavých lidí. Je to tak pěkné. Jenže... Vše má své pro i proti. Když je člověk sám, má čas na tvorbu, má čas na dlouhé přemýšlení. Jenže jakmile se dostane do kola socializace, jedná spontánně a najednou by nejraději stihl tři setkání během jednoho odpoledne a večera. Má roztěkanost tak nemá mezí. Celý den se člověk nezastaví - škola, fb, přátele, práce, přátelé, škola.... A dny utíkají tak neskutečně rychle, že je tady listopad. 
Takže po článku o tom, jaký jsem asociál, bych dnes mohla psát, že jsem... magor... který je příliš extrovertní. Ale už jsem začala nacházet tu rovnováhu... Jen dnes dorozlousknout vztahy a budu mít zase konečně větší klid a více času tvořit :). 


A zjištění posledních týdnů?
1. Snaha být na všechny hodná a nikoho neranit jen způsobuje problémy. Protože v moment, kdy se snažíte být milí na všechny, tak nejste  sami sebou a zamotáváte se do řady vztahů.
2. Polyamory asi pro mě nebude to pravé ořechové. Nejsem si jistá, že dokážu při zamilování dělit své srdce a taky svůj čas.
3. Extrémy se někdy v sebepoznání hodí, ale je třeba zavčasu najít rovnováhu, abyste se náhodou nesesypali.
4. Smích je lék na všechno... /Když jsem nervozní, směju se jak blbeček./
5. A když přijde podzimní chřipka, nejlepší léčbou je setkávat se s co nejvíce lidmi. Čím více lidí, tím rychlejší uzdravení :D.
6. Jakmile nemám alespoň jeden den pro sebe, necítím se sama sebou.
7. Nejlepší relaxace je zpívání si :).
8. Chodit na rande, když je člověk zadaný, je poněkud zvláštní.
9. Myslela jsem, že mě nikdo nezná. Ale minulý týden jsem potkala tak milého kluka v kavárně, který znal můj blog. Je to neskutečně milé, když vás někdo osloví a usmívá se na vás od ucha k uchu a vy na něj. :) Důvod, proč jsem omezila blogování bylo to, že jsem neměla zpětné reakce.
10. Někdy si říkám, že bych mohla začít psát blog tak nějak deníkově... (Vždy mi to vypráví kamarádky... které buďto navrhují sepsání knihy "Já a moje podivná rande" nebo jen vypisování o každém podivném člověku, se kterým jsem se setkala. Jenže to by byla taková ostuda :D. Maminka by mě zabila za to, jak šílenou a zvrhlou má dceru, že by i na ulici začala předstírat, že mě nezná. :D


11. Není nadto namísto vaření zajít do Billy pro sušená rajčata, černé olivy, bazalkové a marinované tofu, mexickou pomazánku a chleba Šumavu :D.... :D Aneb jak jsem měla vařit a namísto toho vyhrála tahle romantika :D :D :D...

Taky někdy skáčete z extrému do extrému?
SHARE THIS POST

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc Vám děkuji za všechny komentáře, které mi vždy udělají radost. :)
Pokud byste se mě chtěli na něco zeptat neveřejně, napište mi email nebo vzkaz na facebooku. A pokud Vám nebude vadit, že si Váš dotaz přečtou další čtenáři, klikněte (dole) na ikonku "ask me".

Přeji Vám krásný den!

The life of Ceady. All rights reserved. ©