středa

Dej mi zdraví, duši klid



Potom, co jsem musela nechat utratit Barušku, jsem se cítila prázdně. Byla součástí rodiny a neskutečné zlatíčko. Dnes se cítím snad nejhůř za poslední dobu. Včera večer jsem se dozvěděla, že mi umřela chůva, kterou jsem vždy považovala za vlastní babičku. Ze všech babiček mi byla největší oporou a byla jednoduše tou nejmilejší babičkou, která mě rozmazlovala už od mého jednoho roku života. 
V srpnu jsem Vám psala, že se chystám do Kroměříže za rodinou a že pro mě bude těžké ji navštívit, protože už při posledním setkání byla hodně zmatená a nevěděla, kdo jsem. Když mi tehdy otevřela dveře, rozplakala jsem. Ve dveřích stála neuvěřitelně drobná žena, která už neměla tu spoustu energie, na kterou jsem byla vždy zvyklá. Bylo mi to hrozně líto. Tentokrát už jsem se mezi dveřmi udržela slzy. Chtěla jsem být co nejusměvavější, co to půjde. Už jen proto, že její oči byly až příliš smutné. Odchod od ní byl neuvěřitelně bolestivý. Řekla, že se cítí sama a požádala mě, ať ještě neodcházím.
 Byla to neuvěřitelná babička, která by zanedlouho oslavila 94 let. Doufám, že jednou budu taková jako ona.
Je mi tak smutno. Nejraději bych proležela celý den v posteli a byla sama. 

Název článku jsem zvolila podle modlitbičky, kterou mě babička učila.
"Pane Bože, já Tě prosím, dej mi zdraví, duši klid, abych mohla v každé době sama sobě posloužit. Do srdce mi pro každého upřímnost a lásku dej. V práci, kterou mohu konat, Pane Bože, pomáhej. V Tebe věřím, v Tebe doufám, proto, Bože, při mně stůj, tělo mé i duši moji, Pane Bože opatruj."
SHARE THIS POST

15 komentářů:

  1. Markéta Macková2/10/13 08:28

    To je mi moc líto, Evičko :( Moje babička byla pro mne jako druhá maminka, také jsem to nesla opravdu hodně těžce. Ale už je jim dobře, jsou v nebi :) A ta modlitbička je krásná :)

    http://http://xoxo-mirabelle.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj úplne ta chápem včera som bola na pohrebe babičke ta najzlatsia, najuzastnejsia najmilšia osôbka s najlepsim srdiečkom na svete.
    Ja mam naštastie dneska volno tak ležím v posteli spomínam, pozerám fotkz a poobede napečiem jej najlepši kolač i ked nebude takz užastnz ako jej

    OdpovědětVymazat
  3. ta modlitba je krásná, nejen, že by se tak měl každý modlit, ale se snažit žít podle toho! i když už s tebou tvoje babička nebude, budeš v srdci mít to dobro, které ti dala a můžeš ho šířit dál a pak se staneš takovou jako byla ona

    OdpovědětVymazat
  4. Monica InEssence2/10/13 09:34

    Evi, drž sa, asi žiadne slová útechy nepomôžu, chce to iba čas ... veľa síl

    OdpovědětVymazat
  5. To mě mrzí Ceady, drž se, bude lépe, taky mám těžší období tak vím o čem mluvíš, ale to bude lepší

    OdpovědětVymazat
  6. Je mi to moc líto, mojí kamarádce taky včera umřela babička :( Nikdy mi mozek nebral a nedokázala jsem pochopit, že tu člověk je a najednou už tu není a už ho nikdy neuvidíme :( Doteď mě nepřebolela smrt mojí prababičky před sedmi lety, která byla pro mě tou nejlepší osobou na světě :( Drž se, myslím na tebe :)

    OdpovědětVymazat
  7. Přeji ti, ať máš co nejdříve zase šťastnější období!

    OdpovědětVymazat
  8. kočičko až mě tvůj článek rozplakal.. vzpoměla jsem si na mojí babičku, která tady není už půl roku a stále mi chybí a vzpomínám na ní... drž se :-*

    OdpovědětVymazat
  9. Bara Wilke2/10/13 18:29

    To mi babička taky říká před spaním :_)

    OdpovědětVymazat
  10. Ta modlitbička je moc krásná...Tvoje babička byla určitě skvělá a výjimečná žena. Taky jsem měla takovou třetí babičku, která byla neuvěřitelně silná a nikdy se nenechala zlomit (byla skautská vedoucí a křesťanka, a komunisté ji kvůli tomu zavřeli asi na patnáct let). Kvůli pobytu ve vězení už neměla děti... Přesto nezahořkla a byla optimistická až do konce života.. Zajímavé je, že ve svém skautském oddíle vedla malého Václava Havla a o mnoho let později od něj obdržela vyznamenání za statečnost :). Žijí mezi námi skvělé ženy je potřeba je oceňovat, říkat jim to a snažit se být jako ony. Drž se... a vzpomínej na ty pěkné chvíle...A neboj se, bude zase lépe.

    OdpovědětVymazat
  11. Helena D.3/10/13 13:11

    Měla jsem podobné období loni. Nejdřív odešel můj milovaný kocourek, pak babička. Bylo jí necelých 99 let, úctyhodný věk, ale jak říkáš, už to nebyla ta osoba, co jsem znávala v dětství. A i když to člověk v podstatě čekal s každým rokem, nikdy se nemůžeš úplně připravit na odchod někoho blízkého. Takže klidně zůstaň v posteli celé dny, vyplač se, ale hlavně buď silná a drž se! Ať je ti co nejdřív líp :*

    OdpovědětVymazat
  12. Taky mě to až rozplakalo, moje vlatní babička mi odešla před 2 roky, je to už celkem dlouho, ale stále to nepřestalo bolet a určitě jen tak nepřestane, byla jako moje druhá maminka... :( Hodně sil ti přeju!

    OdpovědětVymazat
  13. obě moje babičky ještě žijí no ani jeden můj děda ne. Já jsem velice milovala svého dědu Ludevíta a řeknu Vám jeho odchod sice přebolel ale vždy když si vzpomenu tak to zabolí

    Venus Puzzle

    OdpovědětVymazat
  14. Jituš Beranová8/10/13 11:32

    Milá Ceady, věřím, že to musí být strašné a úplně se dokážu vcítit do tvé kůže. Před čtrnácti dny mi zemřel pejsek. Mnozí mi říkají, že to byl jen pes, ale pro mě to byla nejlepší kámoška, někdo, kdo se na mě těšil a prožíval se mnou všechny moje nálady. Proto mě to totálně položilo. Proto chápu, že jsi ze ztráty Barušky i babičky zničená. Ale přebolí to, zvykneš si na život bez nich a při každé vzpomínce na ně se pak usměješ, protože je miluješ. Musíš si říct, že je jim teď lépe, že jsou zase o krok blíže ke světlu, pokud tam už teď nedolétly jejich duše.

    OdpovědětVymazat

Moc Vám děkuji za všechny komentáře, které mi vždy udělají radost. :)
Pokud byste se mě chtěli na něco zeptat neveřejně, napište mi email nebo vzkaz na facebooku. A pokud Vám nebude vadit, že si Váš dotaz přečtou další čtenáři, klikněte (dole) na ikonku "ask me".

Přeji Vám krásný den!

The life of Ceady. All rights reserved. ©