úterý

Zvláštní období



Ahoj holky, zlatíčka, milé čtenářky...? Nikdy nevím, jak Vás oslovit. V posledních dnech bych snad navrhovala druhou možnost, protože jste neuvěřitelnou oporou! Vážně Vám děkuji, nesmírně si toho vážím, ale slovy to vyjádřit bohužel moc neumím.
Ale teď k mé nepřítomnosti. Moc se Vám omlouvám, že nepřispívám, tak pravidelně, jako tomu bylo v minulosti, tedy každý den. Mám teď takové zvláštní období, které se snažím překonat po svém a na blog už mi zbývá minimum myšlenek... a když už, tak to dopadne tak, že přijedu do Prahy s foťákem a nabíječku na baterii si nechám hezky doma. Nápady, co bych mohla nafotit a napsat, se tak odsouvají na týden později. 
Nechci slibovat, jak ode dneška budu přispívat denně. Jen chci říct, že se snažím překlenout tohle podivné období. O víkendu jsem byla s přítelem na koncertu Dymytry a další den s kamarádkami ze střední v čajovně. Takové dýchánky jsme pořádaly jednou za několik měsíců. Nejprve nás bylo pět a postupně se náš počet zúžil na tři. Ale o to snazší je se domluvit, takže se setkáváme častěji a já mám hned lepší pocit, že tady na tom světě přece jen nejsem sama. :)
Nadcházející víkend mě čeká uspořádat kamarádovi oslavu, podívat se v Praze na veletrh kosmetiky a v sobotu se konečně pojedeme podívat do útulku na pejsky. Když si prohlížím fotografie jednotlivých odložených pejsků, je mi jich moc líto. Nechápu, jaká stvůra dokáže vyhodit pejska z okna, ať už udělal cokoli. Kdybych mohla, všechny bych si je nastěhovala do domu. Samozřejmě k mamince, což by nerozdýchala. Takže to vezmu postupně. Nejprve budu ta chuďátka venčit, jako když mi bylo deset, kdy jsem každý víkend chodila dávat lásku těm "opuštěnečkům". A třeba maminku přesvědčím. Už teď mám pocit, že je nakousnutá. 




Moje vyprávění asi nemá hlavu ani patu. Přítel na mě taky často kouká jak na blázna, když na něj chrlím novinky, které mu očividně nedávají smysl a nakonec ho vlastně ani nezajímají. Ale chtěla jsem Vám říct, co vlastně dělám a že se snažím i přes to všechno myslet trochu pozitivněji.
Fotky z posledního týdne bohužel nemám, protože jsem byla hrozně líná fotit něčím jiným než telefonem. Tak Vás alespoň navnadím na rtěnky od MACu, které jsem si pořídila a které mi udělaly velikou radost. Brzy se tady na ně objeví recenze zároveň ještě s dalšími značkami. :) 
SHARE THIS POST

9 komentářů:

  1. Ceady to bude dobrý,to že tak často nepřispíváš články to tak nevadí,ty kdo tě má rád a chodí na tvůj blog to neodradí,alespoň mě určitě ne.Je hezký ,že chceš pomáhat venčit pejsky v útulku,tak ti přeju aby nějaký z nich našel u tebe nový domov.Jinak zatím taky nemáme pejska co nám Ben v létě umřel,nějak se nám do toho ani moc nechce,tak trochu už jsme si konečně zvykla ,že tu není s náma.Taky to nechápu jak někdo může nechat psa uvázaného někde v lese či u silnice nebo vyhodit někam v krabici.Nedávno jsem takhle našla koťata a našla jsem jim domov díky bohu,ale jedno to nepřežilo :( ale jsem ráda že jsem je vůbec našla,chudáčci byli to všechno holky,tak se jich někdo zbavil :( lidi jsou hrozný stvůry co?

    OdpovědětVymazat
  2. Angela Donava15/10/13 10:48

    Me too! I love MAC!!!

    Angela Donava
    http://www.lookbooks.fr

    OdpovědětVymazat
  3. To je strašné. Lidi dokáží být neuvěřitelně zlí, aniž by si připouštěli, co vlastně způsobují druhým. Koťátka měla teda pořádné štěstí! :-) Hodný člověk na správném místě.
    O Barušce se mi zdá pomalu každý den a hrozně mi chybí ta její láska. A když jsem viděla ty odložené pejsky, byla bych bych asi z kamene, kdybych si ani jednoho nevzala domů.

    OdpovědětVymazat
  4. Jana Kuchařová15/10/13 18:18

    Koncert Dymytry jsem absolvovala minulý měsíc!!! :) Byla to pecka.. :) A strážná věž je jedna z nejlepších písniček...

    OdpovědětVymazat
  5. Tess Šimaljak15/10/13 20:37

    Nevadí, že často nepridávaš články, blog vyjadruje teba, tvoju osobnosť, nálady, myšlienky... Rozhodne sa nemusíš ospravedlňovať! Máme ťa radi takú, aká si <3

    OdpovědětVymazat
  6. Tess, jsi moc hodná. Děkuji! :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Příště si vezmu špunty do uší a budu spokojená. Přece jen malá hospůdka je něco jiného, než když hrají pod širým nebem, kde to je podle mě mnohem lepší. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Taky se ráda scházím s kamarádkama v čajovně nebo někde v kavárně :)


    www.uncharted-me.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Moc Vám děkuji za všechny komentáře, které mi vždy udělají radost. :)
Pokud byste se mě chtěli na něco zeptat neveřejně, napište mi email nebo vzkaz na facebooku. A pokud Vám nebude vadit, že si Váš dotaz přečtou další čtenáři, klikněte (dole) na ikonku "ask me".

Přeji Vám krásný den!

The life of Ceady. All rights reserved. ©