pondělí

I ❤ LOVE BERLIN (část první)


Už dlouho jsem si přála jet do Berlína, ale samotné se mi cestovat nikdy nechtělo. Zase se mi potvrdilo, že náhody se dějí... A já jim říkám osud. :)
Ve čtvrtek jsem nejprve pánovi, který prodával Nový Prostor přispěla pár korunami. Chvilku na to mě zastavil pán, který začal vyprávět historku o tom, jak ztratil tašku ve vlaku. V první moment jsem řekla, že už u sebe nemám peníze. Jenže mi vzápětí prolítlo hlavou:"Co kdybych byla v takové situaci já? Co kdybych se potřebovala dostat domů, byla opuštěná v cizím městě a všichni byli lhostejní?" Dala jsem mu 200 korun. Řekla jsem si, že tak či onak, jsem pánovi zpříjemnila den a pomohla, ať už k tomu, aby měl na nájem, na jídlo nebo na cokoli jiné. 
Byl podvečer a já měla stále hřejivý pocit, že jsem udělala dvěma lidem radost. Přestože jsem byla o 250 korun chudší, měla jsem pocit, že jsem bohatší - na duši. :) Když tu mi vyskočila zpráva na facebooku. "Nemohu jet do Berlína. Pojedeš místo mě?"
Osud.


UBYTOVÁNÍ

Ubytovaní jsme byli v hostelu Generator v Oranienburger Straße, v centru Berlína. Přímo před budovou je bankomat, ze kterého jsem si vybrala 150 eur... Nebudeme troškaři. Navíc to byla nejnižší nabízená částka. Já vím, já vím... Ještě tam bylo políčko, abych zadala případně jiné číslo, ale co už... Ten osud :D.
Zatímco mi bankomat přepočítával bankovky, jsem pozorovala zmrzlou slečnu prostitutku, která v té zimě byla pouze v kalhotkách a sotva se držela na nohách v těch šíleně vysokých botách.
Bylo mi jí líto. I večer, když jsem se vracela "domů", kdy na ni sprostě křičela jedna důchodkyně asi 5 minut v kuse.
Hostel byl moc pěkný. Takže pokud hledáte ubytování v centru - doporučuji. :)



NADŠENÍ
Berlín mě neskutečně uchvátil. Má takovou energii, procházení dlouhými ulicemi lemovanými vysokými budovami, krásná historická místa, styloví lidé. Tolik krásných žen a mužů už jsem dlouho nepotkala... Ženy vypadají, že se nelíčí - určitě to bylo tím báječným makeupem, kterému se říká přirozený, kdy se snažíte vypadat nenalíčeně a přitom krásně (haha). V parku jsme s holkami potkaly nejednoho staršího pána, který měl na sobě slušivý skvěle padnoucí kabát a pod ním košili se svetrem. Nepamatuji si, kdy bych v Česku potkávala takhle pěkně oblečené staříky. Na každém rohu hipster styl, který miluji. Ani se mi odtamtud nechtělo. :D



Tento pán hrál tak kouzelně na housle. Škoda jen, že jsem vám to nenahrála. Ale nějak jsem se zaposlouchala a zasnila, že jsem zapomněla na nějaké sdílení zážitků :). Kdyby mě holky neodtáhly, poslouchám ho ještě teď. Jen by se k některým písním hodilo pošmourné počasí. Smyčcové nástroje jsou podle mě nejcitovějšími :). Nebýt této poslední věty tohoto odstavce, nedával by váš život smysl :D... Už mlčím. 


Poté jsme se vydaly k vodě, kde jsme hezky odpočívaly na lehátkách, slunily se a užívaly si dopoledních paprsků jarního slunce.
Na to, že jsem se probudila v půl deváté a ve tři čtvrtě byl sraz v hale hostelu, vypadám dost slušně - taková čarodějnice :D. Už jen bradavice mi chybí :D.



NAKUPOVÁNÍ
Když už jsem měla vybraných takových peněz, bylo třeba je začít utrácet :D. Povím vám, že to nebylo lehké. A to doslova, protože jsem si hned koupila knihy a musela je s sebou tahat celičký den :D. Chtěla jsem si koupit nějakou plátěnou tašku, do které bych je nacpala, ale 17 eur se mi zrovna za ni dávat nechtělo. 
Ale povím vám... Další osud. Zastavila jsem se u dvou stánků s knihami a pokaždé chytila do ruky jen jednu knihu. Obě dvě byly komiksové. A tak bylo jasné, že si je budu muset koupit. Bez váhání a bez hledání cenovky. 
Tedy nepředstavujte si ten bleší trh v tom smyslu, že by vše stálo 30 korun. Za jednu knihu jsem platila 8 eur. Poklady, které jsem tam našla, vám ukážu v dalším článku. Škoda toho krásného nádobí, které jsem tam objevila. Musela bych si koupit potom k tomu tu drahou plátěnou tašku a už tak se ten mini nákup pronesl. :D
Holky se smály, že jsem jak malé dítě, které dostane kapesné od rodičů a snaží se vše minout. :D A tak jsme se v blízkosti obchodů raději nezdržovaly. :D  


Pokud by vás zajímalo, jak se nají vegan v Berlíně, chystám pro vás ještě jeden článek věnovaný pouze tomu :). Teď jen taková malá ochutnávka sojového iced latte, džusu, ve kterém bylo asi pět procent mangové šťávy, takže to chutnalo stejně jak jablečný mošt :D a ciabatty, kterou mi z nepochopitelného důvodu ohřáli. :D Fuj. Ohřáté guacamole. To nechceš. :D A jako dekorace ohryzek. :D


Ani se mi nechtělo domů.




Zazvonil zvonec a pohádky byl konec. :)
SHARE THIS POST

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc Vám děkuji za všechny komentáře, které mi vždy udělají radost. :)
Pokud byste se mě chtěli na něco zeptat neveřejně, napište mi email nebo vzkaz na facebooku. A pokud Vám nebude vadit, že si Váš dotaz přečtou další čtenáři, klikněte (dole) na ikonku "ask me".

Přeji Vám krásný den!

The life of Ceady. All rights reserved. ©