čtvrtek

Mana - strava budoucnosti?

Už žádné zdlouhavé vaření. Žádné dlouhé studování kuchařek a následné zdlouhavé nákupy a stání v půlhodinové frontě v obchodě, abyste se dostali k pokladně. Čas jsou peníze. Strava budoucnosti? Tak nazývá řada lidí jídlo v prášku.
 Česká firma vytvořila takový "nápoj" v prášku, tzv. Manu. Kdo se o tahle prášková jídla více zajímá, může českou značku nařknout, že se jedná jen o prakticky okopírování složek amerického předchůdce, Soylentu. To je možná pravda, při výrobě a u nápadu autorů jsem nebyla, ale jedno je jasné, Soylent v Česku neobjevíte, a tak tady máme tento produkt ve variantě Many. 
Vše je tak prosté, smícháte předpřipravenou sypkou směs se směsí olejů z malé lahvičky a vodou, promícháte v lahvi a konzumace může začít. Na každý den máte tak pytlík, který po smíchání s oleji vyjde na 2000 kalorií. 


K tomuto produktu mě přivedl kamarád, který v této stravě viděl smysl. Během dne nepotřeboval jíst, a tak doplňoval potřebné kalorie právě Manou. Opravdu si tuhle stravu pochvaloval a lahev měl vždy při sobě. Měsíc na to, co jsem přišla do kontaktu s Manou poprvé už ji měli další dva kamarádi.
A tak jsem měla chuť vyzkoušet ji taky, když je to ta zázračná strava budoucnosti.


A jak jsem z toho produktu byla nadšená po pár minutách, hodinách, dnech? Psala jsem si do bločku poznámky a tady jsou má zjištění, mé pocity.
1. "Téda," nějak jsem nepředpokládala, že mi domů dorazí tak velký a těžký balík. A aby taky ne, když denní dávka je půl kila mouky. 

2. "Ta lahev nemá chybu." Už chápu, proč ji kamarád s sebou stále tahal. Míchání je poměrně snadné, ale po přípravě musím umývat lehce poprášenou linku. První přičichnutí k oleji mi bylo nějak povědomé, ale nemohla jsem si vzpomenout, co mi to připomínalo.
Oprava po pití... "Nápoj mám na tváři díky širokému hrdlu, to abych se šla přelíčit." 

3. Říkám si, že by mohli směs před dodáním zákazníkovi více rozmixovat, protože obsahuje větší částečky, které mi nejsou příjemné. A pomalu přicházím na onu divnou vůni. Po dopíjení posledních doušků toho dne mi je z oné chuti olejové směsi trochu nevolno, když v tom si konečně vzpomenu... vanilkové aroma, to levné klasické vanilkové aroma, které seženete v kdejakém supermarketu. Vanilkové aroma, které je ve srovnání s vanilkou odporné. Jednu dobu jej mamka používala, a každý moučník to tak pokazilo.


4. Čtvrtý den... po konzumaci nápoje mi je zle. Začínám obdivovat všechny budoucí generace, které nebudou jíst čerstvé ovoce a zeleninu a budou se nalévat touto hnusně aromatizovanou směsí. Aneb jak jsem byla na začátku nadšená, už během tří dnů jsem začala mít k nápoji odpor. 

5. Přemýšlím, proč nejsou schopni vytvořil bezlepkovou směs. Mám navíc pocit, že piju jemnou směs ovesných vloček od Emca, které jsou jemné, ale na nápoj stále hrubé. (Kamarád mě opravil, že prý po přidání vody už je bezlepková... :D )

6. Rozhodla jsem se, že směs využiju na pečení... Nemůžu ji s olejem už  ani cítit, jaký se mi na sladké vanilkové aroma udělal odpor.



Sečteno podtrženo... Možná jsem rozmlsaná, možná mi ten minimální lepek nedělá dobře (v mém jídelníčku se vyskytuje opravdu zřídka) a způsobuje tak nevolnosti. Mana mi jednoduše nedělala dobře. Přesto znám lidi, kteří opravdu konzumují jen ji a jsou spokojeni. Každý jsme jiný... Docela mě mrzí, že nepatřím k té řadě, která by se rozhodla žít jen na této zázračné stravě... protože ta lahev je boží a žít jen na něčem takovým je děsně cool. :D
A teď si jdu vystát tu ohromnou frontu do supermarketu a potom sáhodlouze přemýšlet, co si z těch surovin uvařím. Dobrou chuť. :)
SHARE THIS POST

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc Vám děkuji za všechny komentáře, které mi vždy udělají radost. :)
Pokud byste se mě chtěli na něco zeptat neveřejně, napište mi email nebo vzkaz na facebooku. A pokud Vám nebude vadit, že si Váš dotaz přečtou další čtenáři, klikněte (dole) na ikonku "ask me".

Přeji Vám krásný den!

The life of Ceady. All rights reserved. ©